Moskevská oblast

Trojicko-sergijevská lávra

Moskevská oblast (), nebo také Podmoskoví () je čtvrtý nejhustěji obydlený federální subjekt Ruska (první, pokud nepočítáme federální města). Na ploše 45 800 km² (bez plochy Moskvy) zde žije lidí. Oblast se nachází v Centrální federálním okruhu. Oblast nemá oficiální sídlo, její orgány sídlí v Krasnogorsku a Moskvě, která je v současnosti samostatným subjektem Ruské federace. Moskevská oblast téměř zcela obklopuje federální město Moskvu (před 1. červencem 2012 byla Moskva obklopena zcela). Oblast sousedí na severu s Tverskou, na severovýchodě s Jaroslavskou, na východě s Vladimirskou, na jihovýchodě s Rjazaňskou, na jihu s Tulskou, na jihozápadě s Kalužskou a na západě se Smolenskou oblastí.

Nachází se ve středu Východoevropské roviny, mezi řekami Oka a Volha.

Moskevská oblast je významným centrem průmyslu. Jde o centrum metalurgie, strojního, potravinářského, energetického a chemického průmyslu. Nacházejí se zde také ropné rafinérie.

Hlavou oblasti je gubernátor volený v přímých volbách na pětileté období. Na pětileté období je voleno také 50 zástupců zasedajících v oblastní Dumě (parlamentu). Mandáty jsou přidělovány na základě smíšeného volebního systému (paralelní hlasování), kdy 25 mandátů je přiděleno na dle poměrného výsledku pro jednotlivé strany a zbylých 25 mandátů je přiděleno v jednomandátových volebních obvodech.

Historie

Oblast byla založena 14. ledna 1929, během správní přestavby země, jako součást Ruské sovětské federativní socialistické republiky, v rámci Sovětského svazu, jako Centralnopromyšlennaja oblasť (Центральнопромышленная область).

Vznikla sloučením tehdejších Gubernií (Moskevské, Rjazanské, Tulské, Tverské a části Kalužské), založených Petrem Velikým roku 1708. Název Moskevská oblast nese až od 3. června 1929. V září 1937 byla oblast zpět rozdělena na Moskevskou, Rjazanskou a Tulskou oblast.

Část území oblasti mezi jihozápadní hranicí Moskvy a Kalužskou oblastí (části Leninského, Naro-Fominského a Podolskéhé okruhu) byla 1. července 2012 připojena přímo k Moskvě. Z těchto území byly v rámci Moskvy vytvořeny Novomoskevský a Troitský správní okruh.

Obyvatelstvo

Národnostní složení obyvatelstva podle posledních dvou sčítání lidu.

Národnost	Počet v r. 2002	podíl	Počet v r. 2010	podíl
Rusové	6 022 763	91.00 %	6 202 672	92.9 %
Ukrajinci	147 808	2.23 %	119 474	1.8 %
Tataři	52 851	0.80 %	56 202	0.8 %
Bělorusové	42 212	0.64 %	31 665	0.5 %
Arméni	39 660	0.60 %	63 306	1.0 %
Mordvinci	21 856	0.33 %	18 678	0.3 %
Ázerbájdžánci	14 651	0.22 %	19 061	0.3 %
Čuvaši	12 530	0.19 %	12 466	0.2 %
Moldavané	10 418	0.16 %	19 611	0.3 %
Židé	9 899	0.15 %	7 164	0.1 %
Gruzíni	9 888	0.15 %
Němci	4 607	0.07 %
Uzbekové	4 183	0.06 %
Baškirové	3 565	0.05 %
Tádžikové	3 404	0.05 %	15 549	0.2 %
Korejci	3 232	0.05 %
Marijci	2 554	0.04 %
Kazaši	2 493	0.04 %
Osetinci	2 389	0.04 %
osoby, které se nepřihlásily k žádné národnosti	172 090		419 677
ostatní národnosti výše neuvedené			109 595