Severní Makedonie

Severní Makedonie (do roku 2019 Makedonie, ), plným názvem Republika Severní Makedonie (, ), je stát na Balkánském poloostrově. Vznikl v roce 1991 jako jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie. Je to vnitrozemský stát, hraničí s Kosovem na severozápadě, se Srbskem na severu, s Bulharskem na východě, s Řeckem na jihu a s Albánií na západě. Jde přibližně o severní (resp. severozápadní) třetinu větší zeměpisné a historické oblasti Makedonie. Má rozlohu přibližně 26 000 km²; geografie je určena především horami a řekami; nejvyšší pohoří jsou Korab a Šar planina. Hlavní a největší město je Skopje, bydlí v něm zhruba čtvrtina z celkových 2,08 milionu obyvatel země. Většina obyvatel jsou etničtí Makedonci, příslušníci jižních Slovanů. Významnou menšinu s asi 25 % tvoří etničtí Albánci, následují Turci, Romové, Srbové, Bosňané, Arumuni a Bulhaři.

Historie tohoto regionu se datuje do starověku, počínaje královstvím Paeonie, smíšeným thrácko-ilyrským státním zřízením. Na konci šestého století př. n. l. byla oblast začleněna do perské Achaimenovské říše, poté byla ve čtvrtém století př. n. l. připojena ke království Makedonie (Starověká Makedonie). Římané tento region dobyli ve druhém století př. n. l., a ten se stal součástí mnohem větší provincie Makedonie. Oblast zůstala součástí Byzantské říše, ale často ji od počátku šestého století napadaly a usazovaly se zde slovanské kmeny. Po staletích sporu mezi bulharskou, byzantskou a srbskou říší bylo území od poloviny 14. do počátku 20. století součástí Osmanské říše, kdy se po balkánských válkách v letech 1912 a 1913 území současné Severní Makedonie dostalo pod srbskou nadvládu.

Během první světové války bylo pod nadvládnou Bulharů, ale po skončení války se vrátilo pod srbskou vládu jako součást nově vzniklého Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Během druhé světové války byla Makedonie opět ovládána Bulharskem a v roce 1945 bylo území vytvořené socialistické republiky včleněno do Socialistické federativní republiky Jugoslávie, kde zůstalo až do mírového odchodu v roce 1991. Země se stala členem OSN v dubnu 1993, ale v důsledku sporu s Řeckem o název „Makedonie“ byla přijata pod prozatímním názvem „Bývalá jugoslávská republika Makedonie“. V červnu 2018 vyřešily Makedonie a Řecko spor dohodou o přejmenování na „Republiku Severní Makedonie“, které vstoupilo v platnost v únoru 2019.

Severní Makedonie je jednotná parlamentní republika, je členem Organizace spojených národů, Severoatlantické aliance, Rady Evropy, Světové banky, OBSE, CEFTA a Světové obchodní organizace. Od roku 2005 je kandidátem na vstup do Evropské unie. Severní Makedonie je zemí s vyššími středními příjmy a od získání nezávislosti při rozvoji otevřené ekonomiky prošla značnou ekonomickou reformou. Severní Makedonie je rozvojová země, která zaujímá 82. místo v indexu lidského rozvoje a svým občanům poskytuje sociální péči, univerzální systém zdravotní péče a bezplatné základní a střední vzdělání.

Název

Jméno země pochází z řeckého Μακεδονία (Makedonia), království (později region), pojmenovaného po starověkých Makedoncích. Jejich jméno, Μακεδόνες (Makedónes), pochází původně od starořeckého přídavného jména makednós, což znamená vysoký, které sdílí stejný kořen jako jméno μάκρος (Makros), což znamená "délka", jak ve starořečtině, tak i v moderní řečtině. Původně se věřilo, že jméno znamená "horal" nebo "ty vysoké", možná kvůli odkazu na fyzický charakter starých Makedonců a jejich hornatou zemi.

O oficiální název samostatného státu (Makedonie a Makedonská republika) se od 90. let 20. století do 10. let 21. století vedly spory z důvodu protestů Řecka, proto se země v Organizaci spojených národů (od dubna 1993) a v dalších mezinárodních organizacích, ve kterých bylo Řecko již před rozpadem Jugoslávie, provizorně nazývala Bývalá jugoslávská republika Makedonie, – PJRM), česky Bývalá jugoslávská republika Makedonie, anglicky Former Yugoslav Republic of Macedonia (FYROM), francouzsky ex-république yougoslave de Macédonie, španělsky la ex República Yugoslava de Macedonia.

V první polovině ledna roku 2018 se obě dvě země v otázce hledání dohody významně posunuly kupředu, když se neoficiálně shodly, že bude zvolen jeden z pěti názvů Republika Nová Makedonie, Nová Makedonie, Horní Makedonie, Vardarská Makedonie nebo Makedonie (Skopje). Nakonec ovšem v červnu 2018 podepsaly Řecko a Makedonie dohodu o novém názvu makedonského státu Severní Makedonie (), plným názvem Republika Severní Makedonie (). Dohodu v lednu 2019 schválily parlamenty obou zemí, v Makedonii kvůli tomu došlo i ke změně ústavy. Oficiální přejmenování proběhlo v únoru 2019, od února 2019 se v Organizaci spojených národů používá nový název země. V České republice se od února 2019 používá oficiální název Republika Severní Makedonie, zkráceně Severní Makedonie, starší podoby názvu se používat nesmí.

Historie

Oblast Makedonie patří k jedněm z nejdéle osídlených území Evropy. Ve starověku se území dnešní Severní Makedonie nacházelo na rozhraní vlivu Ilyrů, Thráků a starověkých Makedonců. Ve 4. století př. n. l. století oblast zcela ovládli Makedonci, ve 2. století př. n. l. se Makedonie stala římskou provincií. Po rozdělení římské říše v roce 395 se stala součástí Byzantské říše. Ve středověku byla osídlena Slovany. Země se střídavě ocitala pod nadvládou Bulharské a Byzantské říše. Na přelomu 10. a 11. století se stala centrem říše bulharského cara Samuela. V 11. a 12. století se opět ocitla v rukou Řeků. Osvobodil ji až roku 1203 bulharský car Kalojan. V následujícím století byla pod střídavým vlivem Asjenovců, Latinského císařství, Palaiologovců a Srbů. Na konci 13. století, na přelomu 13. a 14. století a od druhé čtvrtiny 14. století ji ovládali Srbové. Po staletích sporu mezi bulharskou, byzantskou a srbskou říší bylo území od poloviny 14. do počátku 20. století součástí Osmanské říše, kdy se po balkánských válkách v letech 1912 a 1913 území současné Severní Makedonie dostalo pod srbskou nadvládu; další části historické území Makedonie připadly Bulharsku a Srbsku. Během 1. světové války (1915–1918) zde vládlo Bulharské carství, ale po skončení války se vrátilo pod srbskou vládu jako součást nově vzniklého Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Během Druhé světové války (1941–1944) byla Makedonie opět ovládána Bulharskem a v roce 1945 bylo území vytvořené socialistické republiky včleněno do Socialistické federativní republiky Jugoslávie, kde zůstalo až do mírového odchodu v roce 1991.

Období prvních Slovanů a Byzantské říše

Území dnešní Severní Makedonie bylo Slovany osídleno již v 6. a 7. století. Při své expanzi si jej však podrobila Byzantská říše, později, ve 2. čtvrtině 9. století se dostala většina země pod vliv říše Bulharské. Od 9. století se sem šířilo křesťanství, hlavně z velmi blízké Byzantské říše. Ta ji ovládla definitivně roku 1018, o dvě století později se stala centrem nového Bulharského státu. Až koncem 14. století ji dobyli Turci během svých výbojů na západ.

Období Osmanské říše

Turecká vláda trvala až do 20. století. Během ní se snažili Turci obyvatelstvo islamizovat, což se jim podařilo jen zčásti (dodnes je v zemi 33 % muslimů). Různé národy (Řekové, Srbové, Bulhaři a Albánci), které v zemi žily, postupně začaly organizovat národně osvobozenecké hnutí. Přestože někteří aktivisté žádali přičlenění k nově vzniklému Bulharsku, tato snaha neuspěla, jelikož bylo příliš vzdálené. Přesto po berlínském kongresu z roku 1878 došlo k určitému otevření Makedonie Bulharsku – hlavně v oblasti obchodu – ačkoliv sama zůstávala stále pod osmanskou vládou. Roku 1913 během balkánských válek byla země konečně zbavena turecké nadvlády a rozdělena mezi Bulharsko, Řecko, Srbsko a Albánii; to byl konec Makedonie jako jedné země.

Období Jugoslávie

Po ustanovení Království SHS bylo území dnešní Severní Makedonie v jeho rámci součástí Srbska. Roku 1929 došlo v Království SHS k převratu, dosavadní členění respektující předchozí historické celky bylo nahrazeno systémem bánovin a území dnešní Severní Makedonie se stalo součástí Vardarské bánoviny. Za druhé světové války byla většina území dnešní Severní Makedonie anektována od dubna 1941 do 9. září 1944 Bulharskem, západní oblasti byly 29. června 1941 anektovány Itálií a začleněny do Albánie. Dne 8. září 1943 obsadila německá vojska oblasti předtím obsazené Itálií a 9. září 1944 také oblasti obsazené Bulharskem; obě části okupovala do 19. listopadu 1944. V období od září 1944 do 20. října 1944 bylo Kumanovo s okolím přičleněno k Albánii. Po skončení druhé světové války zde byla v rámci Jugoslávie vyhlášena 30. dubna 1945 Lidová republika Makedonie, jež byla 7. července 1963 přejmenovaná na Socialistickou republiku Makedonii. Po rozpadu Jugoslávie roku 1991 vyhlásila nezávislost, a to bez válek, jako jediná z jugoslávských zemí.

Republika Makedonie

Na jaře 1990 byl v zemi zaveden politický pluralismus; z prvních svobodných prezidentských voleb vyšel jako vítěz zkušený politik Kiro Gligorov, jenž vládl od ledna 1991 do roku 1999. V souvislosti s rozpadem Jugoslávie vyhlásila Socialistická republika Makedonie 25. ledna 1991 svrchovanost v rámci SFRJ a 7. června 1991 změnila název na Republika Makedonie. Nezávislost Makedonie byla prohlášena 15. září 1991. Po vyhlášení nezávislé Makedonie na území bývalé Jugoslávie zpochybnilo Řecko legitimitu nového státu. Mezinárodně byl proto tento stát uznán teprve v roce 1993, kdy Řecko souhlasilo s kompromisním názvem nového makedonského státu Bývalá jugoslávská republika Makedonie, pod nímž byla v dubnu 1993 přijata do OSN (makedonská vláda tento název nepoužívala).

Aby se vyhovělo protestům Řecka proti užívání geografického názvu Makedonie a politického názvu Republika Makedonie, d…